Dobrý spisovatel pro pero i přes plot skočí

Administrátor

Když se podívám do zrcadla

Při suplování jsme měli za úkol psát něco, co začíná: KDYŽ SE PODÍVÁM DO ZRCADLA, VIDÍM... Naprostá volovina, pradědeček se musí obracet v hrobě, psi v okolí vypelichali. Prostě bomba!

Když se podívám do zrcadla, vidím zásadně sám sebe, a to velmi věrohodně. Rozdíly bývají nejen v oblečení, které je až neuvěřitelně totožné s tím mým, ale i v pozadí, které závisí v podstatě na umístění zrcadla. Mohu se vidět v roztodivných tvarech, pak se jedná o zrcadlo vypuklé či jinak zdeformované, mohu se vidět v několika úhlech, pak je zrcadlo nakřáplé, obtočené kolem mé osoby nebo umístěné naproti dalšímu zrcadlu, čímž vzniká nekonečný cyklus vize zrcadla v zrcadle. Ve zkratce je zrcadlo kravina, o níž člověk nikdy neví, jak se zachová. Příkladem je třeba zrcadlo, které pořád kecá, kdo že to je na světě nejkrásnější, nebo zrcadlo, jenž slouží jako průchod do Říše Divů.

Žádné komentáře