Dobrý spisovatel pro pero i přes plot skočí

Povídka na pokračování

Kapitola dvaadvacátá: My smile still stays on

 Another hero another mindless crime
Behind the curtain in the pantomime
Hold the line, does anybody want to take it anymore

Nezlobím se na A-moll. Trochu mě překvapila, to ano, ale člověk se nemůže vzdát při prvním prohraném setu. To by se na Wimbledon nedostal. I když, já nemám tenisové hráčské ambice. Mě stačí, když to budu zpovzdálí tiše řídit. Nemám nervy na antuku. A s vracením lidí do oblíbené společnosti je to stejné. Člověk ztratí pár míčků, ale pak jsou mu odpinknuty zpět.

Nemám ráda čtvrtky. Dlouhý den, osm hodin v kuse a prakticky se nic nedělá. Jediný dobrý pocit z dnešního dne mám, že jsem se začala vyptávat na možnost založit na naší škole studentský časopis. Dříve tady už nějaký byl, ale skončili. Se mnou by se jim to nestalo. Je tedy správný čas něco podobného zorganizovat znovu. Vedení s tím zatím ještě nesouhlasí, ale to přijde.. Určitě samozřejmě do něho budu psát já, Olšan, a je to dobrý důvod jak zangažovat A-moll. Plus mám ještě první článek od nějaké holčičky. Vůbec jí neznám, vypadá to, že mě obdivuje, a tak jí nesmím zklamat a otisknout jí to. Je to hrozná nudné čtení, něco o dinosaurech, ale uvidíme..

Dneska sem šla normálně do školy. Člověk se zase nemůže omlouvat pořád a někdy se bohužel už musí uzdravit. Šla jsem do školy a viděla jsem A-moll. Skoro to vypadalo, že se mnou chce mluvit, ale já odešla dřív. Ať za mnou přijde. A přišla. Někdy jsem v odhadu věci skoro dokonalá.

The show must go on
Inside my heart is breaking
My make-up may be flaking
But my smile still stays on

,,Ahoj Sofi.“

,,Ahoj.(nesnáším, když mi lidé nepomůžou v navázání komunikace, tak proč bych se teď měla nějak extra snažit)

,,Jak se vede?“

,,No, tak znáš to – čtvrtek a test ze zemáku… Povrch Asie“, odpovídám. Slušně, nenadšení v hlase, trochu otravné pomlčky.

,,A umíš to?“ S úsměvem, nabízené přátelství a nevyslovená omluva, které se hrozně těžce říkaj.

,,No tak znáš to… Byla jsem včera doma, tak sem na to měla čas…“

,,Hm… A nechceš se mnou zítra jít do jednoho klubu na koncert?“ Rychle, trochu udýchaně, aby si to nerozmyslela říct. A jakoby spěchem se potvrzuje souhlas.

,,Ale jistě“, usměju se za tu chvíli naplno. ,,Domluvíme se kde se sejdeme a tak? Večer na icq?“

,,Jasně, budu tam… A taky možná že se tam zastaví Zak.“ Tak trochu váhavě…Omluvně. Čeká co já na to?

,,Ale já ho ráda znova uvidím“, ubezpečím ji. A-moll se zase usmívá. Má nějakou dobrou náladu. Vážně mi to věří? Ale teď už se mi nechce couvnout.. Výčitky svědomí a touhu napravovat musí mít A-moll jak mě urazila. Ne já. To by mi celkem nevycházelo. Ale nechat Zaka, aby si o mě celý večer o mě myslel jen to nejhorší, zatímco bude někde kouřit marjánku nebo co všechno…? Ale upřímně, zažila sem i horší večery. A třeba mě překvapí.

I must be warmer now
I'll soon be turning round the corner now

(Queen – The show must go on)

Žádné komentáře